PŘESTĚHOVALI JSME SE NA JINÝ BLOG > ODKAZ
Jelikož tohle byl náš první blog, byly jsme ukvapené a udělaly spoustu chyb, proto je v článcích nepořádek.
Navíc už k-pop skoro neposloucháme a z toho důvodu to stěhování.
Některé povídky předěláme i na druhý blog a budeme v nich pokračovat tam.
O povídky které jste žádali, budete moct brzy vidět na novém blogu.
Některé recenze budou také předělány (spíše ty novější).
Doufáme, že nás budete nadále podporovat avšak už v novém kabátu.
Děkuji.
Ryukí

(Super Junior) EunHae - Eunhyuk´s Birthday

30. března 2013 v 1:17 | Akary |  Super Junior Povídky
Pomalu ale jistě se blíží Hyukiho narozeniny a tak jsem se jimi inspirovala na napsání další povídky. Tato povídka by měla být spíše romantická. Je sice trošku delší, ale doufám, že ji celou přečtete. ^^
Spal jsem docela tvrdě a klidně. Zdálo se mi něco velmi pěkného, když tu jsem cítil otřesy na mé posteli. Otevřel a protřel jsem si oči. Viděl jsem Eunhyuka, jak skáče na mojí posteli a křičí s radostným tónem, " Hae, Hae, hádej, kdo má dnes narozeniny." Řekl jsem si ve své rozespalé hlavě, " Cože? Někdo má dnes narozeniny?"

Eunhyuk pokračoval, " já, já mám narozeniny!" Poté přestal skákat a přiblížil se ke mně a usmál se. Najednou se mi zrychlil tep, jak to většinou dělá, když ho takhle vidím a celý jsem zrudl. Natahoval jsem ruce, že ho obejmu, ale on z mýho pokoje vystřelil jak střela a běžel do dalšího. Slyšel jsem jen, " Kyu, Kyu, víš kdo, má dnes narozeniny?" Eunhyuk bral narozeniny jinak jak my, měl je opravdu hodně rád, avšak nikdo nevědě proč, možná jen protože dostane dárky, usmál jsem se. "No jo sakra dárky!, úplně jsem zapomněl, musím mu ještě něco rychle sehnat," začal jsem vyšilovat. Běžel jsem ke stolu, kde ležela má peněženka. " No, dobrý ještě tu něco je," uklidnil jsem se. Oblíkl jsem se a vylezl z pokoje a sešel po schodech do jídelny. Byl jsem poslední, kdo tam přišel, teda kromě Hyuka, který se už prý nasnídal a podle záludných zvuků, které vycházeli z koupelny, se právě sprchoval. Přisedl jsem si ke klukům k našemu jídelnímu stolu. Bavili se o Eunhyukovi a jeho narozeninách. Z toho co říkali, jsem pochopil, že si nikdo nevzpomněl, že je má. " Hej doopravdy je dnes má?," zeptal se Siwon. " Kdyby je neměl, tak by tady neskákal snad každýmu na posteli a nekřičel by to po celým baráku," odpověděl Kyuhyun. No musím říct, že jsem byl docela rád, že nejsem jediný kdo, zapomněl na jeho narozeniny. " Musíme uspořádat nějakou oslavu, sehnat dort, dárky a trošku tuto vyzdobit," řekl Ryewook. " To bychom měli a mohli bychom to zařídit, když půjde zase za rodinou na takovou tu rodinnou oslavu," řekl Shindong. " Dobře, tak mi se s Chulem, Minem a Kyu postaráme o dort a Wook, Won, Shindong a Kangin se postaráte o výzdobu a nějaký ty dárky kupte i za nás", řekl Leeteuk. Všichni přikývli." A já můžu pomoct s čím?", zeptal jsem se. " No..,ty pomůžeš, kde bude třeba," mrkl na mě. " Oke", řekl jsem. Když Hyuki vyšel z koupelny, upoutal můj zrak jeho tělem. Opět to známé bubnování v mém těle a postupné červenání. Všiml si mě a usmál se. Pak vešel do pokoje. Hyukího jsem měl opravdu moc rád, rád jako romanticky, vždycky jsem mu to chtěl říct, ale domněnka, žeby to mohlo naše přátelství pokazit, mi to nedovolila. Uklidil jsem po sobě v kuchyni a šel se zeptat Sungmina, co bych mohl pro ně udělat. Řekl, že bych tu to mohl aspoň trochu uklidit, protože tu to vypadá, jak v chlívku. Byl jsem zklamaný, že jsem nemohl udělat něco lepšího, protože uklízení není moje silná stránka, ale i přesto jsem chtěl být užitečný a začal prací. Hyuk vyšel z pokoje a měl úsměv na tváři. Zamířil ke dveřím. " Tak já jdu, příjdu kolem páté, až šesté," řekl, zamával a odešel. Po nějaké době jsem měl uklizenou celou kuchyň, aby mohli v klidu kuchtit kluci nějakej jednoduchej, tvarohovej dort, a taky jsem uklidil celej obývací pokoj, kde by se ta oslava měla odehrávat. Během uklízení jsem musel pořád myslet na Hyukího, co bych mu měl teda nakonec dát. Vždycky jsem mu dával dárky, ze kterých měl velkou radost, (teda aspoň mi to tak přišlo) a byla to skoro jediná příležitost, jak mu ji udělat, aby to nikomu nepřišlo divný. Nic mě nenapadlo, protože v poslední době nutně nepotřeboval nějakou určitou věc, kterou ještě neměl. "Nad čím tak hluboce přemýšlíš?, všiml si mě Teuk. " Jen co bych měl dát Eunhyukovi k těm narozeninám," vyletělo ze mě. Teuk se jen usmál a řekl, " nad tím si nelam hlavu, přece jsme tam poslali kluky, ať se o to postarají, si snad sklerotik?." " Já zapomněl," podrbal jsem se na hlavě a hrál ho. Nemohl jsem říct Teukovi, že klukům moc nevěřím a bojím se, že Hyuk nebude mít z toho dárku radost. Najednou mi začal zvonit mobil. " Kangine? Copak potřebuješ?, zeptal jsem se a nechal ho mluvit. " Dobře, hned jsem tam," řekl jsem a tipl telefon. " Kluci, už se budou vracet, jdu jim naproti trochu pomoct." " Dobře, ale trochu pohněte dort už hotovej je, takže bychom měli už začít s výzdobou, je nejvyšší čas," zavolal za mnou ještě Kyuhyun. Kluci byli hned za rohem. "Ukažte, s čím vám můžu pomoct?" " Na, tady máš tašku s chipsama a něčím sladkým," řekl Siwon a podal mi tašku. "Máte dárky?," zeptal jsem se zvědavě. "Máme všechno určitě všechno", potvrdil Wooki. " A můžu ty dárky vidět, kde je máte?" " Ne, nemůžeš, protože mám nápad, aby to bylo spravedlivé", řekl a mrkl na mě Wooki.
*Později*
Bylo kolem půl šesté, když jsme už konečně dozdobili obývák a téměř vše bylo připravené, kromě DÁRKŮ! Najednou vylezl z Yesungova pokoje Ryewook a Yesung s náručí plnou zabalených věcí. "Tak tady to máte. Chtěl bych, abychom si dárky losovali, takže tady si vezmete lístek s číslem a poté svůj vylosovaný dárek." Cože!?, no budu muset doufat, aby to nebyla nějaká kravina. "Tak Hae, teď si vybíráš ty," pobídl mě Yesung. Přistoupil jsem k němu a šáhl do nějakého pytlíku. Chvíli sem v něm vybíral ten pravý lísteček, ten ne, tenhle taky ne, tento.! Vytáhl jsem ho z pytlíku a podíval se na číslo. Na něm bylo číslo 4. Podíval jsem se na stůl, kde byl dárek s tím to číslem. Vzal jsem si ho a snažil se vypátrat, co by to mohlo být za dárek. Opravdu jsem se snažil, ale nemohl jsem na to přijít, bylo to něco v menší krabici. Pustili jsme hudbu a čekali na Eunhyukův příchod. Ještě než přišel, nám Kangin rozdal čelenky s kočičíma ušima. " Co je toto?", zeptal se Kyuhyun. " Nestěžuj si, narozeninový čepky byly vyprodaný, tak mám uši, no, odpověděl mu Kangin. " Jo, nestěžuj si, když ti to tak sluší, řekl mu Sungmin." Kyuhyun se přestal starat o uši a začal se pomalu bavit. " Tak jsem zpátky lidi", pozdravil Hyuk. "Všechno nejlepší Eunyuku!!", popřáli všichni jednohlasně. Dali jsme mu také kočičí uši. Strašně mu to slušelo, byl tak roztomilej, že jsem si myslel, že mi začne týct duha z pusy a postupně se rozplynu. "Tak Hyuku chtěl bys nejdřív dort nebo dárky?", otázal se Shindong. "Samozřejmě, že dárky," zazubil se na nás. Všichni si stoupli přede mě, takže jsem byl poslední. Hyuk dostal pěkné dárky jako např. celkově hlavně oblečení, boty, hru na pc, hygienu a mnoha další, no a teď jsem byl na řadě já. Popřál jsem mu všechno nejlepší a předal dárek. Upjatě jsem pozoroval, jak ho rozbaluje. Prosil jsem všechny svatý, ať to není žádná kravina. Rozbalil ho a byla v něm menší krabice, otevřel ji a vytáhl tu věc. Byl jsem strašně překvapený, tak tohle jsem ani trochu netušil. "Hele vodítko, to teď docela potřebuju Choco právě má jedno už takový rozervaný. Děkuju ti Hae," poděkoval mi a obejmul mě. Chtěl jsem v jeho náručí zůstat trošku dýl, aspoň ještě chvilku. " Tak jdem pořádně oslavovat ne?", zakřičel Hyuk. "Jasně!," vykřikl zbytek. Všichni jsme se opravdu bavili, hráli videohry, zpívali, tancovali, jedli, pili, ale hlavně dělali kraviny. Když měli všichni napito, rozhodl jsem, že vyrazím k Hyukovi, který právě zkoumal vodítko, co ode mě dostal. " Hyuku?" " Ano?, právě zkoumám to vodítko, co jsem dostal od tebe", řekl s úsměvem. " Víš, to vodítko jsem vlastně nekoupil já, nebyl to můj nápad, chtěl jsem ti to říct", řekl jsem mu. " Vážně?, to je škoda, ale je opravdu pěkné" ..Tím pádem jsem vlastně nic, od tebe na narozeniny nedostal, když si to tak vezmeš," zesmutněl. " No.., to je pravda." "Ale já bych od tebe něco dostat chtěl." No.., víš, obchody už budou nejspíš zavřeny a mám napito, takže bych nemohl jet někam daleko", řekl jsem." Místo hmotného dárku mi můžeš dát něco jiného." " To je například?," zeptal jsem se zvědavě. " No vždycky jsem chtěl, někoho, kdo by plnil moje přání, ať jsou jakékoli", usmál se. "To chceš, abych ti plnil přání já?", zeptal jsem docela překvapeně. " No, ano do konce tohoto dne, tak teda souhlasíš? Jinak nic jiného, mi dát nemůžeš." Chvíli jsem přemýšlel, ale řekl jsem si, že do konce dne je to docela, jen chvíle a co bych pro něho přece neudělal. " Tak dobře, budu tě poslouchat, jako pes", usmál jsem se na něj. " No vidíš!," vytál vodítko a dal mi ho na krk. Ikdyž to bylo vodítko na čivavu bylo, dostatečně velké, aby mě neškrtilo. Usmál se na mě, " a teď vypadáš jako pes, tomu dopomáhají ty kočičí uši, ikdyž jsou kočičí." " Cítil jsem se trošku trapně, když kluci šli kolem tak se smáli, ale já bych se smál taky, kdyby to někdo z nich měl na sobě. " No tak si tě vyzkoušíme, jestli funguješ Hae ze začátku něco jednoduchýho," řekl a dělal, že přemýšlí. " Dej si ruce před sebe a dělej pejska, jak prosí, aby to bylo úplny", přikázal mi Hyuk. " Ale to je trapný Hyuku to neudělám," bránil jsem se. "Řekl si, že splníš všechno, co ti řeknu, je to dárek od tebe," udělal na mě psí oči. Zvedl jsem ruce a začal jsem štěkat a vyplazovat jazyk, jak pes. Bohužel si toho všimli všichni opilí kolem a zaujatě mě pozorovali, pak se začli smát. "Hodný, roztomilý pejsek," pohladil mě po vlasech a usmál se na mě. "Donghae ty se červenáš!", vykřikl Siwon. "To není pravda," vykřikl jsem zas já a zakryl si tvář. Když jsem si zakrýval tvář, najednou jsem uslyšel Hyuka, " nechceš jít na chvíli na vzduch?" Měl jsem pořád zakrytý obličej a jen jsem kývnul. Eunyuk mě chytl za ruku a táhl mě ke dveřím. " Kam to jdete?", ptal se Teuk. " Musím jít vyvenčit Haeho nebo udělá loužičku." Když to dořekl, všichni se začli zase smát a nechali nás odejít. " To byla, ale blbá výmluva, řekl jsem, když jsme vyšli ven. " No nic lepšího mě nenapadlo", podrbal se Hyuk na hlavě. Chvíli jsme se procházeli po ulici, pak odbočili do parku a sedli si na lavičku. V tomto čase, už nikdo parkem neprocházel. "Ty hvězdy jsou nádherné, že?", optal se mě Hyukie. " J-jo", odpověděl jsem. Byl jsem nervózní s Eunhyukem jsme dlouho nebyli spolu, jen sami dva. "Hea není ti zima?, si celý zmrzlý," řekl a pohladil mě po tváři. Jeho ruka byla, tak příjemně teplá, že když ji chtěl oddělat z mé tváře, přidržel jsem ji svoji rukou. Hyuk se jenom usmál a díval se mi do očí. Trošku jsem znervózněl, "Hyuku děje se něco?, nechceš mi něco říct?," oddělal jsem jeho ruku z mojí tváře, ale pořád ji držel. Přestal se mi dívat do očí a opět se podíval na hvězdy. " Chceš vědět, proč mám tak strašně rád den mých narozeniny?" " No to by mě zajímalo," podíval jsem se na něj. "Neříká ti něco toto místo?, přesně tato lavička?", řekl a usmál se. Trvalo mi to, než jsem si vzpomněl. " Tady jsme se vlastně poprví potkali že?" " No, ano,"podíval se na mě Hyuk a usmál se. "Vzpomínám si na to, jenom matně," řekl jsem. " Já si pamatuji vše, jak si mě našel, ošetřil a pomohl najít cestu zpět domů." " Bylo nám tak 8, že? Možná víc." " No tak nějak. Vzpomeneš si, co to bylo za den?", zeptal se Hyuk. " Neměl si v ten den taky narozeniny?" " Jo měl." " A proč to vzpomínáš?, proto máš rád svoje narozeniny, že si se ztratil a zranil?" " Ne, to ne", usmál se na mě. "Mám narozeniny rád, protože dostanu dárky a každý na mě myslí." "Aha," řekl jsem trochu nechápavě. " No, ale hlavně proto, že jsem tě v tomto dni poznal a nejdříve spřátelil." " Nejdříve spřátelil a pak?," zeptal jsem se zvědavě. "Zamiloval", řekl, podíval se na mě, chytil mě za zátylek, naklonil se a políbil mě na rty. Byl jsem tak rád, tak rád. Polibek netrval dlouho. Eunhyuk se odtrhl, podíval se na mě trošku smutně. " Tak je čas se vrátit," chytil mi vodítko a šli jsme. Celou cestu nás doprovázelo hrobové ticho a Hyuk byl tak o čtyři kroky přede mnou. Když jsme se vrátili, téměř všichni leželi na zemi a spali a ti co ne, pili dál. "Už jste tady?, pojďte, tady máte ještě skleničku," řekl Siwon a dal nám do ruky sklenku nějakého alkoholu. Během pokračující párty jsem se cítil strašně, nevěděl jsem, jestli si se mnou jen tu chvilku hrál nebo to myslel vážně. Díval jsem se na něj celou dobu, ale on se na mě ani nepodíval. Za chvíli prohlásil " No… tak děkuji za pěknou oslavu a dárky, ale už půjdu spát. Tak dobrou." Podíval se na mě utrápeným výrazem, avšak né dlouho hned se otočil a vyrazil do pokoje. "Dobrou", řekli všichni jednohlasně. Když se šel osprchovat, vlezl jsem mu do pokoje, nikdo si mě naštěstí nevšiml. Co tady vlastně dělám?," ptal jsem se sám sebe. Sedl jsem si na postel a čekal na jeho příchod. Netrvalo to dlouho a Eunhyuk otevřel dveře a uviděl mě. " C-c-co tady děláš?," vykulil na mě oči a rychle zavřel. "N-no já, víš.., mám ti přece ještě plnit přání pár minut ne?," vypadlo nakonec ze mě. "To už máš jedno, můžeš jít si volný," začal se převlékat do trička, ve kterém rád spal. " Pořád v něm spíš?", zeptal jsem se překvapeně. To tričko totiž dostal ode mě, tak předminulý rok k narozeninám. " J-jo, je pohodlné,"trošku se začervenal a sedl si na postel vedle mě. "Mám si teda přát poslední přání?," zeptal se. Kývl jsem hlavou. Chvili přemýšlel, ale netrvalo to dlouho. " Polib mě", zašeptal a sklonil hlavu. Když to dořekl, okamžitě začalo něco pípat. Hrábl si do kapsy a vyndal mobil, poté vypl to pípání. "No zapomeň na to, už je 00:01, teď si doopravdy volný a nemusíš plnit moje přání, tak jdi spát", řekl a chystal se odejít. Chytil jsem ho za ruku. "Co se dě.. Nestačil to ani doříct a už jsem přitisknul svoje rty na ty jeho. Když jsme se odtrhli Eunhyuk řekl, " Ale víš, že jsi to nemusel udělat." " Udělal bych to stejně dříve či později. Hyuk se usmál, strčil do mě a já dopad na jeho postel. Věděl jsem, jak to bude pokračovat dál a měl jsem z toho opravdu radost. Rozkročil se nad mým rozkrokem a sehnul se. " Lee Donghaei ,miluji tě," řekl a usmál se mile. " Lee Hyuk jae, já tě taky miluji, řekl a znova ho políbil. Když mě hladil na mém podbřišku, musel jsem vzdychnout. Toho samozřejmě můj nejbližší využil, strčil mi jazyk do pusy a důkladně ji zkoumal. Já nechtěl být pozadu a přidal jsem se, tak začala naše hra jazyků. Oba dva jsme si toho náramně užívali celou noc. Když se ráno probudil, uviděl spícího Hyukiho vedle sebe. Vedle Hyuka však někdo ještě byl. Leželi tam ještě Shindong s Ryewookem. " Jak se sem dostali?", řekl si, ale hodil to za hlavu, lehl si na Hyukiho hruď a spal dál.
Děkuji za přečtení a prosila bych ještě komentář. Děkujíí ^^
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kat Kat | 4. května 2013 v 14:54 | Reagovat

to je huste krasny :33 pekne pises *w* bavilo mne to i kdyz to bylo takhle dlouhe O_O a to se  casto nestava :333 krasny ^^ :D a ten konec :'DDDD :D

2 Akary Akary | 5. května 2013 v 17:45 | Reagovat

:D Děkuji ^^ Jsem ráda, že se ti to líbí. Budu se snažit psát dál a ještě líp.

3 Romanka Romanka | E-mail | 6. července 2013 v 10:19 | Reagovat

Krásně napsané, romantické povídky mám nejraději

4 Ný-chan (Natka) Ný-chan (Natka) | Web | 7. října 2013 v 23:27 | Reagovat

Aaaa EunHae! <3 Tu dvojci miluju  a jeste k tomi,kdyz je ta povidka tak dlouha,tak je to jeste lepsi ^^

5 Karis Karis | E-mail | Web | 18. července 2015 v 14:00 | Reagovat

Waaah, bylo to cute :3 Hae takovy pejsek :D
Jen jsem se v tom chvilemi ztracela :\\ Obcas jsem ani nevedela jestli mluvi nahlas a nebo ne :\ A primou rec zkus psat na novy radek, pak je to prehlednejsi :-)
Ale jinak ten pribeh se mi vazne libil, uplne mam pred ocima to, jak rika, ze ho jde vyvencit :-D z toho jsem vazne chcipla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama