Odhalení
"Nesmí na tebe přijít" řekl Tomi. "Počkat, cože? O čem to mluvíš?" Cat se snažila dělat, že neví o čem mluví, ale určitě mluvil o "Taky patřím k Hikiniku, ale tady v Japonsku" usmál se na ni a v Catiným obličeji bylo poznat, že je opravdu překvapená.
"Takže bych byl rád, kdyby jsi na sebe moc neukazovala, mám tě na starosti." jeho hlas se změnil, teď byl spíše napnutý než kdy dřív. "Ona mi podkopla nohy a smála se mi! Mám svou hrdost!" bránila se. "Já vím, že jo, ale tím, že ji něco uděláš nic nedokážeš" Teď už byl uvolněnější, skoro se až smál. Vrátili se zpět do třídy a posadili se, lavice měli hned vedle sebe. "V klidu Kittý" usmál se a ona mu úsměv oplatila. Když hodina skončila Cat si zbalila věci do tašky a odcházela. Do dveří si stoupla dívka z dřívějška "Jsem Yui" řekla " A mně je to uplně jedno a mohla by si laskavě uhnout zavazíš." usmála se ironicky Catherine. Domluvila a Yui ji uhnula na stranu celá překvapená, takhle s ní ještě nikdo nemluvil. Zavolala za Cat, když už byla docela daleko. "Líbíš se mi Kittý" Cat prostě nejde do hlavy, co jsou lidi zač, asi je nikdy nepochopí.
hmm...zavání mi to tu yuri, ale číst určitě nepřestanu xD, protože to by byla škoda ^^, těším se na další kapitolu