PŘESTĚHOVALI JSME SE NA JINÝ BLOG > ODKAZ
Jelikož tohle byl náš první blog, byly jsme ukvapené a udělaly spoustu chyb, proto je v článcích nepořádek.
Navíc už k-pop skoro neposloucháme a z toho důvodu to stěhování.
Některé povídky předěláme i na druhý blog a budeme v nich pokračovat tam.
O povídky které jste žádali, budete moct brzy vidět na novém blogu.
Některé recenze budou také předělány (spíše ty novější).
Doufáme, že nás budete nadále podporovat avšak už v novém kabátu.
Děkuji.
Ryukí

(Super Junior) Sichul - Při západu slunce

30. července 2013 v 8:00 | Mei |  Super Junior Povídky

Při západu slunce

║- Vypráví Heechul -║

°Miluju dovolenou, všechno je tady tak veselé a nemáme tady žádné povinnosti° jen tak jsem si přemýšlel když jsem vysedával na balkoně a koukal k moři. "Ehm..." upozornil na sebe Siwon stojíc za mnou opřený o rám dveří. "Co ty tady tak sám? Všichni jsou dole." pousmál se. "Nějak se mi za něma nechce." odpověděl jsem a on přistoupil ke mě a opřel se o dřevěné zábradlí. "Vždyť sem k moři jezdíme jednou za čas, tak proč si to tady neužíváš?" otočil se tázavě ke mě. Musel jsem uhnout pohledem, nesnesu když se mi zrovna on dívá do očí. Skoro pokaždé při pohledu na něj ztratím dech.
Více v "Celý článek"

Odvrátil jsem tedy pohled a zadíval jsem se zpět na moře a odpověděl jsem. "Já si to tady užívám, už při pohledu na tohle přemýšlím že bych chtěl už navždy žít jen tady." Obrátil svůj pohled k pláži a pronesl: "Ano, je to tady krásné, ale kdo by se na to chtěl dívat jen z dálky?!" chytil mě za ruku a ihned mě vytáhl ze dveří ven. Ani jsem nezpozoroval že jsme vyběhli ven, celou dobu jsem musel myslet jen ne ten dotek. Jeho ruce nebyly chladné, právě naopak byly horké a plné lásky. Jeho stisk nebyl surový, byl naopak něžný a jemný. Jeho pohled nebyl obyčejný, stal se šťastným a plným enerie. Když jsme doběhli na pláž, tak jsme přistoupili k přílivu a procházeli jsme se podél moře. "Měl jsi pravdu, takhle je to lepší." Usmál jsem se a sundal jsem si boty a zahodil jsem je. Podíval se na mě a také se usmál. "Řekni mi pravdu, proč nejsi s ostatními?" zeptal se mě ustaraně. V tu chvíli jsem jasně věděl co řeknu. "A proč tam nejsi ty?" řekl jsem ale nečekal jsem že tak rychle odpoví. "Kvůli tobě." Když to dořekl tak jsem si uvědomil že moje odpověď měla být stejná. Nechtěl jsem tam jít protože jsem se bál že ho zase uvidím a nebudu mít slov ani dechu. Pokaždý elegantně upravený a ty krásné pohledy. Je to ono, nešel jsem tam kvůli tomu že jsem se i styděl za to co cítím. Vlastně se i stydím. Nikdy jsem nečekal že by se tohle mohlo stát, věděl jsem že ho mám rád ale že až tak, to jsem netušil. Aby jsem vylepšil konverzaci tak jsem musel něco udělat. Cítil jsem se trapně když jsme se jen bezeslovně procházeli. "Sundej si ty boty!" usměvavě jsem ho okřikl. "Proč?" zeptal se a v tu chvíly jsem ho zatáhl do vody. "Měl sis je sundat!!" zasmál jsem se a začal jsem po něm cákat vodou. Celou dobu se tvářil jako bych se choval jako dítě ale najednou se začal smát a vodu po mě cákat taky. Chtěl jsem couvnout ale šlápl jsem na něco moc ostrého. "ÁÁÁu!!" zakřičel jsem a padal jsem do vody. Najednou mě ale chytil a odnesl na břeh. Posadil mě a začal mi prohlížet chodidlo. "Tady máš malinký osten, šlápl jsi na mořského ježka." pousmál se. Ihned mi ostny z nohy vytáhl a najednou začal šmátrat po kapsách. Vytáhl bílí látkový kapesník, byl tak krásně poskládaný, to je prostě celý on. Má po kapsách vše. Nohu mi obvázal a přisedl si vedle mě. "Pro dnešek tvoje procházka zkončila." protřepal mi vlasy a začal se smát. "Trochu jsem se cítil jako by se mi vysmíval ale já se na něho nedokážu zlobit. Podíval jsem se k moři, procházeli jsme se vážně dlouho, už zapadá slunce. "To je nádherné" povzdechl jsem uchváceně. "Ano, to je." souhlasil se mnou ale já jsem zpozoroval že nesledoval západ slunce ale mě. "Musím se ti přiznat, předtím jsem k tobě do pokoje nešel kvůli tomu že jsi nebyl dole. Chtěl jsem ti něco ří-..." Wonie to ani nestihl dopovědět a já ho políbil. Ihned jsem ho ale odstrčil a začal jsem se omlouvat. "Promiň...n-no já už nevím co dělám." začal jsem se červenat a odvrátil jsem pohled zpět k západu slunce. "Chulie?" zvolal na mě a já se pomalu otočil zpět. "Ale já vím co dělám!" řekl jemně a tiše a pomalu se ke mě přibližoval. Mé rty se dotýkali těch jeho a já jsem se cítil jako nikdy před tím. Lehký ale přesto intenzivní polibek netrval moc dlouho ale byla to dosti dlouhá doba na to abych si uvědomil co doopravdy k Woniemu cítím. Pohladil mě po vruce a jemně ji stisknul. "Měli by jsme jít zpět." řekl vzal mě do náručí a nesl mě přes celou pláž. "W-wonie? Máš mě rád?" řekl jsem a z náručí jsem mu hleděl do tváře. Nadzvedl si mě blíže k obličeji a hlubokým hlasem pošeptal "Co myslíš?" letmo mě políbil a pokraoval v cestě. Popravdě jsem nikdy moře moc nemusel ale od téhle doby jsme k moři se skupinou začali jezdit víc. Nikdo nevěděl proč to tam mám až tak rád jen on ale věděl pravý důvod.
Děkuji za přečtení :3
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Merylyn Merylyn | 30. července 2013 v 11:18 | Reagovat

Úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžaaaaaaaaaaaaaasnééééééééééééééééééééééééé, jen škoda, že to nebylo yaoi, ale i tak je to velmi pěkné a těšín se na další práci tebe, Ryukí a Akary :) :)

2 k-pop-and-anime k-pop-and-anime | 30. července 2013 v 17:37 | Reagovat

Děkuji :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama